Jak zabránit plísni na stěnách: větrání, topení a nábytek

Jak zabránit plísni na stěnách, když nepomáhá ani časté utírání? Plíseň se objeví tam, kde se dlouhodobě sráží vlhkost, a ta se nevytratí, dokud neodstraníte její zdroj. Bytu pomůže kombinace tří věcí: krátké a důkladné větrání, rovnoměrné vytápění a nábytek, který neblokuje proudění vzduchu. Následující kroky na sebe navazují, proto je vyzkoušejte v daném pořadí.

Krok 1: najděte zdroj vlhkosti

Plíseň nevzniká náhodou, vždy má příčinu. Nejčastěji je to kondenzace vodní páry na studených plochách, tedy v rozích místností, za skříněmi a kolem oken. Další příčinou může být netěsnost střechy, prasklá voda nebo vzlínající vlhkost ve starších domech. Pokud skvrna sedí na vnější stěně, kondenzace je pravděpodobná, u skvrny pod oknem často souvisí s tepelným mostem.

Zkuste vysledovat, kdy a kde se vlhkost objevuje. Po sprše na koupelnové stěně? Po vaření v kuchyni? Ve ložnici po spaní? Člověk za noc vydýchá a odpaří překvapivé množství vody, proto bývá ložnice u zavřených dveří rizikovým místem.

Pokud vlhkost vzniká zvenčí, například z děravé střechy nebo vodovodu, vyřešit ji musí správce nebo majitel domu. Větrání v tom případě nepomůže. Příčinu poznáte podle toho, že vlhnutí neodezní ani po vyvětrání a vytopení.

Krok 2: změřte vlhkost vzduchu

Levný vlhkoměr s teploměrem pozná víc než oko. Pohodlné bývá zhruba 40 až 60 procent relativní vlhkosti, nad touto hranicí se riziko plísně zvyšuje. Přístroj položte do místnosti, kde plíseň vzniká, a sledujte hodnoty alespoň týden.

Pozor na rozdíl mezi ránem a večerem. Po sprchování nebo vaření vlhkost vystřelí, takže jednorázové měření nemusí nic prozradit. Zajímá vás, kolik hodin denně zůstává vysoká a jak rychle klesá po větrání.

Pokud hodnoty trvale přesahují doporučený rozsah, nepomůže jen větrání. Zvažte i odvlhčovač, hlavně v přízemních bytech nebo ve starších domech. Odvlhčovač ale řeší následek, ne příčinu, proto ho používejte jako doplněk.

Krok 3: větrejte krátce a intenzivně

Trvale pootevřené okno v zimě vyhřívá ulici a stěny u okna zbytečně chladí, takže kondenzace sílí. Mnohem lepší je prudké větrání: otevřít okna dokořán na pět až deset minut, ideálně křížem, aby vznikl průvan. Vzduch se vymění, stěny se přitom nestačí ochladit.

Větrejte několikrát denně, hlavně ráno po spánku, po sprše a po vaření. Při koupání nechte otevřené dveře koupelny, ale okno otevřete zevnitř, aby pára nešla do ostatních pokojů. V kuchyni při vaření zapněte digestoř a pokličkou omezte vypařování.

Prádlo sušte pokud možno mimo obytné místnosti, nebo v místnosti, kterou často větráte. Sušení mokrého prádla v ložnici uvolní do vzduchu množství vody, které plíseň vítá. Pokud byt nemá jinou možnost, otevřete okno a dveře zavřete.

Krok 4: topte rovnoměrně

Vyhřívat jedinou místnost a zbytek bytu nechat vychladlý je cesta k plísni. Teplý vzduch z vytopené místnosti se šíří do chladných a sráží se na jejich stěnách. Udržujte proto všude podobnou teplotu, ideálně aspoň kolem 18 stupňů, i v místnostech, kde zrovna nejste.

Radiátory nezakrývejte závěsy ani nábytkem. Teplo se tak nemůže rozptýlit a stěna za nimi se ochlazuje. U ložnice platí, že noční útlum teploty by neměl zajet příliš nízko.

Pokud se plíseň objevuje v nárožích, může jít o tepelný most ve stavbě. Dočasně pomůže vyšší teplota a častější větrání, trvalé řešení bývá stavební, například zateplení. To je záležitost pro majitele domu a odborníka, ne pro nájemníka.

Krok 5: odsuňte nábytek od stěny

Velká skříň přitisknutá k vnější stěně brání proudění vzduchu a stěna za ní zůstává studená. Právě tam se plíseň objevuje nejčastěji a roste skrytě. Nábytek odsuňte aspoň o pár centimetrů a nejlépe jej nestavte k vnějším rohům.

Postele, sedačky a knihovny postavte raději k vnitřním stěnám. Pokud jiné místo není, nechte za nábytkem větrací mezeru a občas zkontrolujte zadní stranu. Můžete použít i nižší, vzdušnější nábytek, který zachová proudění.

Do skříní, které stojí u vnější stěny, nenatlačte věci na doraz. Vzduch musí mezi oblečením a zdí cirkulovat. Pachu a navlhlé látky si všimnete dřív než plísně, což je dobrý poplach.

Krok 6: co když už plíseň je

Malé plochy plísně, například v koupelně, lze očistit a stěnu následně dobře vysušit. Při čištění větrejte a chraňte si dýchací cesty rouškou a ruce rukavicemi. Pokud se plíseň po několika týdnech vrací, příčina nebyla odstraněna.

Rozsáhlá plíseň, tedy zhruba plocha větší než dlaň několika dlaní, nebo plíseň ve zdi či za obkladem patří odborníkovi. Domácí postřiky řeší jen povrch. Nájemník by měl nález bez odkladu nahlásit pronajímateli a vše zdokumentovat fotografiemi.

Pokud se u někoho v domácnosti objeví kašel, dušnost, zhoršení astmatu nebo alergie, kontaktujte lékaře. Plíseň může potíže zhoršovat, ale diagnózu určuje pouze lékař. Mezitím omezte pobyt v dotčené místnosti.

Zdroje

• Státní zdravotní ústav
• ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov